Koncem minulého církevního roku se zrodila pod střechou Centra pro rodinu ve Valašských Kloboukách myšlenka uspořádat Děkanátní pouť rodin.
Záměrem bylo putovat do Luhačovic, kde je kostel zasvěcen Svaté rodině. Otec Hubert Wojcik souhlasil a naše přípravy mohly začít. V rámci společných schůzek s farníky z děkanátu se vše domluvilo do Pozlovic a díky Pánu Bohu a ochotě nadšených dobrovolníků také nakonec podařilo zrealizovat. Ale pěkně od začátku.
V neděli 18. 5. 2014 se pozlovická fara i přilehlá zahrada hemžily lidmi přípravného týmu. Stavěla se trampolína, chystala se lukostřelba, šipky i lanové centrum. Zatloukaly se cedulky „Květinkové cesty“ a přenášely se hlavolamy, obrázky na pískové malování, puzzle a další věci pro tvořivou dílnu. Hodné a šikovné maminky, tetičky a babičky plnily stoly buchtami a zákusky všeho druhu, prostě takový správný organizační chaos před akcí.
Pro rodiny začala pouť mší svatou v kostele sv. Martina, kterou celebroval P. Tomáš Strogan, koncelebroval P. Hubert Wojcik. V homilii Otec Strogan poukázal na odvahu, abychom my rodiny dokázaly být svědky víry v současném světě. K rodinám se často obracel dnes již svatořečený papež Jan Pavel II. Ostatky tohoto světce mohli poutníci uctít a vyprosit si tak potřebnou odvahu k hlásání radostné zvěsti nejen ve svých rodinách, ale i v prostředí, které už Boha nezná.
Po slavení Eucharistie jsme se přemístili k hudebnímu altánu a s napětím očekávali vystoupení Doudlebského kejklířského divadla Vojty Vrtka. Představení O kouzelné kuličce bylo velice vydařené, herecké umění obou herců střídalo žonglérské dovádění Vojty Vrtka, který to umí s míčky, kosáky i dětskou fantazií.
Celý program vyvrcholil na farní zahradě a blízkém okolí. Rodiče s dětmi putovali po „Květinkové cestě“, kde na každém stanovišti po splnění zadaného úkolu dostali malý dárek. Na startu si každá rodina na kelímek napsala svoje jméno. Druhé stanoviště symbolizovalo to, jak jsme se staly dětmi Božími. Děti pomocí barev obtiskovaly svoje prsty ve tvaru kytičky na připravený plakát, myly se vodou a procházely branou na památku svého křtu, odnášely si pak semínko slunečnice. Dále se popasovaly se skládačkou puzzle, měly přemýšlet, co nám pomáhá uchovat víru v rodině. Schválně, co byste vybrali Vy? Pravidelně se modlit, umět výborně matematiku, znát jména všech svatých, nebo chodit společně na mši svatou? Na tomto stanovišti dostaly vodu. Dětem se nejvíce líbilo v pořadí čtvrté stanoviště, vybíraly z hlíny různé kamínky, větvičky a vršky, všechno to, co by tam nemělo být. Za odměnu si mohly trochu hlíny odnést. Na posledním stanovišti celá hra vyvrcholila zasazením rostlinky slunečnice. Budete se o ni starat? Výborně!
Farní dvůr se mezitím proměnil v rytířské kolbiště. Blýskala se zbroj, řinčely meče, vzduchem svištěly šípy i šipky, práskalo se bičem. Nejlepší na tom všem ale byly sladké dobroty a teplý čaj. Pro toho, kdo rád tvoří, byla připravena v nové farní budově kreativní dílnička plná hlavolamů, skládaček a také obrázků, které děti vysypávaly různobarevným pískem. Nemalým překvapením pro mnohé byl kejklířský rychlokurz žonglování. Tohoto velice zábavného programu se ujal kdo jiný, než Vojta Vrtek. Vzduchem létaly talíře, míčky i špulky a nad tím vším se rozléhal hlasitý smích, to jak jsme se my dospělí na chvíli vrátili do dětských let. Pro ty nejodvážnější si skauti připravili lanové centrum. Děti se vlastním přičiněním musely dostat k nejbližší větvi stromu a utrhnout si bonbon. O tuto atrakci byl také veliký zájem.
O své nepřišli ani milovníci dobré hudby. Mladým muzikantům to hrálo i zpívalo na jedničku a co nám na náladě kazilo počasí, to oni napravili svými krásnými písničkami.
Děkujeme vám všem, kteří jste putovali i těm, kteří jste pouť připravili. Zejména pozlovické, luhačovické a újezdské farnosti za vstřícnost a pomoc.
Pán Bůh ať Vám žehná ve Vašich rodinách a pomáhá Vám být svědky víry.
Ladislava Šerá, spolupracovnice CPR Val. Klobouky
Foto: Helena Martínková
