ŠO TJ SOKOL POZLOVICE – ŠK STARÉ MĚSTO „E“ 3:5
V osmém kole krajské šachové soutěže nás čekal zápas o „šest bodů“ Jelikož se pohybujeme v sestupových vlnách, nutně jsme potřebovali se Starým Městem uhrát nějaké body. Žel musím konstatovat, že se nám to ani v osmém kole nepovedlo. Nepodařilo se nám tak navázat na úspěšný zápas pro Starému Městu „F“. S vidinou důležitosti tohoto zápasu jsme usedli k partiím. Po dvou hodinách přijímá nabídku remízy Mirek Krajíček od Radima Stuchlého. Téměř současně prohrává svoji partii Jaromír Roubalík. Na ostatních šachovnicích bojujeme a pozice jsou vyrovnané až na třetí desku, kde náš hráč Radim Orsák má mírně navrch – naopak René Lekeš nemá zatím dokončený vývin figur, což nakonec rozhodne o výsledku jeho partiie. Zajímavých rozměrů nabírá partie na první šachovnici, kde soupeř Karla Vlacha Alexandr Skalský našeho hráče chytře přehrává v koncovce. Naše jednička vychází opět bodově naprázdno a soupeř tak navyšuje vedení o dva body.
Naopak na třetí šachovnici Radim Orsák vítězí po velmi pěkně a takticky precizně odehrané partii proti Františku Mrkusovi – snižuje tak na rozdíl jednoho bodu.
Bohužel ve slibně rozehrané partii na čtvrté šachovnici Petr Jakubál zahrál špatný tah Df6 místo Kh8, po kterém by měl velké vyhlídky na výhru. Jak se říká nedáš dostaneš, soupeř Petra a také kapitán hostujícího týmu Josef Trubačík po této minele dovádí svou partii bezpečně do vítězného konce. Když o několik minut později svoji partii prohrává i Renda Lekeš, kterému se nepodařilo dokončit vývin figur, jeho soupeř ho zaslouženě přehrál a výsledek zápasu je zpečetěn.
Kosmetické úravy skóre jsme se dočkali na sedmé šachovnici. Jako blesk z čistého nebe zvítězil Kamil Dostálek, který překonal „časovku“ a proti Pavlu Trubačíkovi docílil vyrovnané pozice. Pavel Trubačík však z nepochopitelných důvodů přepoští Kamilově dámě “ matící pole“ a rychlou prohru již nic nedokáže odvrátit. Zbývá už jen má partie proti Martinu Sedlačíkovi. Rozehráli jsme francouzskou obranu a partie byla celkem bojovná a zajímavá. Domnívám se, že jsem někde promarnil šanci na výhru. Jelikož jsme prohrávali 2,5:4,5 a o celkové výhře hostí bylo již rozhodnuto, tak jsem přijal nabídku remízy. Soupeřova věž se mi dostala na první řadu a nechtěl jsem již zbytečně riskovat, protože v šachu mnohdy platí pravidlo, že když chceme partii za každou cenu vyhrát, častokrát naopak prohrajeme. Myslím, že nakonec byla remíza v naší pozici zcela zasloužená a spravedlivá.
Co dodat závěrem? Nezbývá než sportovně poblahopřát Starému Městu k výhře a doufat, že se příští rok znovu v krajské šachové soutěži setkáme!!! Šachu zdar!
Autor: Roman Hlavička